Líc

Text s ornamenty v pozadí.

Písmo: Latinka (fraktura)

Nápisy:

Reichsbanknote (Bankovka Říšské banky)
200 000 Mark (200 000 Marek)
zahlt die Reichsbankhauptkasse in Berlin gegen diese Banknote dem Einlieferer. Vom 1. September 1923 ab kann diese Banknote aufgerufen und unter Umtausch gegen andere gesetzliche Zahlungsmittel eingezogen werden (Hlavní pokladna Říšské banky v Berlíně vyplatí doručiteli oproti této bankovce. Od 1. září 1923 může být tato bankovka stažena z oběhu a vyměněna za jiné zákonné platební prostředky.)
Berlin, den 9. August 1923 (Berlín, 9. srpna 1923)
Reichsbankdirektorium (Ředitelství Říšské banky)

Wer Banknoten nachmacht oder verfälscht oder nachgemachte oder verfälschte sich verschafft und in Verkehr bringt wird mit Zuchthaus nicht unter zwei Jahren bestraft. (Kdo bankovky napodobuje nebo padělá, nebo si napodobené či padělané opatří a uvede do oběhu, bude potrestán těžkým žalářem ne méně než dva roky.)

Rub

Nepotištěná (prázdná).

Vodoznak

Bez vodoznaku nebo jednoduchý vzor (např. příčné vlnovky - něm. Querwellen).

Podpisy

Reichsbankdirektorium (Ředitelství Říšské banky) - kolektivní podpis.

Komentář

Bankovka patří do páté emise Říšské banky z roku 1923. Tiskly ji také soukromé tiskárny. Sériová čísla mohou sestávat z jednoho písmene (K, N, V) následovaného 1 až 2 číslicemi (např. K/1 až K/20). Existují také exempláře od tiskárny H.S. Hermann v Berlíně bez sériového čísla.

Zajímavosti o bankovce a zemi

• Výmarská republika je označení pro historické stádium Německa po pádu monarchií v Německu v roce 1918 až do nástupu nacistů k moci v roce 1933. Přestože oficiální název Německa i nadále zněl Německá říše (Deutsches Reich), jednalo se o plně republikánský spolkový státní útvar s demokratickou spolkovou ústavou, přijatou v roce 1919 ve Výmaru. Od tohoto města je také odvozeno označení pro toto období. Metropolí Německa však zůstal i nadále Berlín. Hlavou státu byl říšský prezident, v čele legislativy stál dvoukomorový parlament (Národní shromáždění) a v čele exekutivy říšská vláda vedená říšským kancléřem.
• Ekonomicky se Německo již od konce první světové války potýkalo s vysokou inflací, což mu znemožňovalo uhradit válečné reparace. Když německá vláda v roce 1923 vyzvala občany v Porúří (okupovaném Francií a Belgií kvůli neplacení reparací) k pasivní rezistenci (generální stávce), zasadila tím další ránu již tak oslabenému německému hospodářství. Vláda se rozhodla vyplácet mzdy stávkujícím dělníkům tištěním dalších peněz.
• V následujících měsících roku 1923 proto v zemi propukla hyperinflace neskutečných rozměrů. Tato bankovka s nominální hodnotou 200 000 marek je typickým příkladem platidla z tohoto období, kdy peníze extrémně rychle ztrácely hodnotu.
• Nominální hodnota 200 000 marek, ačkoli se zdá vysoká, byla v době vrcholící inflace v srpnu 1923 již relativně nízká; brzy se tiskly bankovky v milionových, miliardových a dokonce bilionových hodnotách (např. v listopadu 1923).
• Jednoduchý design a často jednostranný tisk (prázdný rub u některých emisí, včetně této) byly důsledkem potřeby extrémně rychlé produkce obrovského množství bankovek.
• Text o možnosti stažení bankovky z oběhu („Vom 1. September 1923 ab kann diese Banknote aufgerufen...“) odráží snahy o stabilizaci měny a přechod na nová platidla, ke kterému došlo zavedením Rentenmarky v listopadu 1923.
• Měna „Mark“ (Marka) byla měnou Německa od jeho sjednocení v roce 1871. Po hyperinflaci byla v listopadu 1923 nahrazena Rentenmarkou (Rentovou markou) a následně v roce 1924 Reichsmarkou (Říšskou markou) jako součást měnové reformy.