Příběh bankovky: Úsvit nezávislosti a historický artefakt

Tato sběratelská papírová bankovka o nominální hodnotě 1 Manat z roku 1993 představuje jedno z prvních základních platidel samostatného Ázerbájdžánu po kolapsu Sovětského svazu. Vydaná v přechodném období formování Druhého manatu (1992–2006) nese typický historický vizuál rané éry republiky. V neobíhané kvalitě UNC je dnes vyhledávaným svědectvím kavkazských dějin, jelikož se drobné jednofunkční nominály v tomto stavu zachovaly jen ojediněle.

Umělecké motivy a kulturní dědictví

• Lícní strana (Averz): V středové části nese jemnou rytinu monumentální **Panenské věže v Baku** (Qız Qalası) ze 12. století, která je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Na levé straně je vyobrazena mešita **Paláce Širvanšáhů**, považovaná za perlu ázerbájdžánské architektury. Nad nimi figuruje název emitenta Azərbaycan Milli Bankı.
• Rubová strana (Reverz): Dominuje jí čistý, klasický styl ceninové grafiky s tradičními kavkazskými národními ornamenty a ochrannými podsítěmi s jasným označením nominálu Bir Manat.

Přehled hlavních nápisů

Technické specifikace

Geografické reálie o Ázerbájdžánu

Ázerbájdžánská republika se rozkládá na strategické křižovatce jihozápadní Asie a východnej Evropy při březích Kaspického moře. Sousedí s Ruskem, Gruzií, Arménií, Íránem a enklávou Nachičevan s Tureckem. Součástí státu je i de facto nezávislá separatistická oblast Náhorní Karabach, která však z politických důvodů odmítá ázerbájdžánskou měnu a používá arménský dram. Název měny manat byl v minulosti za Sovětského svazu místním označením pro rubl, přičemž slovo pochází z ruského výrazu moneta. Více geografických detailů naleznete na české Wikipedii.

Často kladené otázky (FAQ)